{{{ Popis rozhraní shora dolů: ikony s vlastní „bublinovou” nápovědou; titulek aktuálního kanálu – po najetí myší na něj můžete vybrat jiný; aktivní nápisy Starší, Novější a Seznam všech příspěvků k navigaci mezi příspěvky v aktuálním kanále; Odkaz na tento příspěvek, odkazující jak jinak než na tento příspěvek; aktivní titulek aktuálního příspěvku, odkazující na jeho předmět; datum vystavení příspěvku; tělo příspěvku; pod čarou následují mé poznámky k příspěvku. }}}

Starší Novější | Odkaz na tento příspěvek

Datum: 2008-02-23T23:26:05+01:00

Microsoft dnes zveřejnil zásadní Interoperability Principles, jehož 4 principy implikují, mimo jiné: specifikace pro všechny MS protokoly zdarma (a patenty za rozumných nediskriminujících podmínek), specifikace všech API svých produktů, která sám Microsoft používá, slib nežalování všech open-source vývojářů, kteří dané materiály použijí, podpora standardů. Týká se produktů: Vista, .NET, Server 2008, SQL Server 2008, Office 2007, Exchange Server 2007 a SharePoint Server 2007. Oznámení.

---

Realisti si samozřejmě nenechají jen tak něco nakukat a opravdový význam věcí hledají až pod povrchem: skutečnost je taková, že vše je volně k dispozici pro nekomerční využití. Bude-li někdo cokoliv z toho chtít použít v komerční aplikaci, bude si muset zaplatit.

Fajn, přidáme další dílek skládačky…

Co výrobci konkurenčních produktů, kteří spolupráci svých aplikací s M$ produkty doposud implementovali na základě reverzního inženýrství protokolů, formátů nebo rozhraní? V přicházejících chvílích budou lehce napadnutelní, že tak činí na základě nahlédnutí do volně dostupné dokumentace!

Už nyní lze vyvozovat celkem poutavé závěry – pojďmě však ještě hlouběji.

O co jde? Ono, OpenSource je něco, s čím se M$ zatím nenaučil bojovat – proto zde stále je, neupadá a naopak: rozvíjí se. Běžná strategie společnosti M$, kterou po dlouhá léta upevňuje své postavení na trhu, je vcelku jednoduchá: „konkurenci vyhladovět a zlikvidovat”. Jak? Zneužitím svých prostředků k

1. Dočasnému snížení cen pod výrobní náklady – a opětovnému návratu, či pravděpodobněji abnormálnímu navýšení, po zlikvidování konkurence!
2. Postupnému zlepšování konkrétního produktu – ovšem jen do chvíle, než je konkurence zničena, a následující stagnaci!

Jenže na OpenSource tato strategie příliš neplatí. Nejen že je obtížné konkurovat cenou něčemu, co nic nestojí, je zde také skutečnost, že OpenSource produkt není životně závislý na existenci společnosti, která jej vyvíjí – pokud zhyne, nastoupí jiná.

Že by teda přeci jen nějaký způsob našel? Nezbývá než spekulovat, zda je současné jednání M$ výsledkem pro něj neúspěšných soudních pří (zejména) s Evropskou Unií, nebo jen další dobře promyšlený marketingový tah. A že je v reálném světě lehce vidět uplatnění presumpce viny, může se nyní kdekdo lehce dostat do problému: když M$ části uvolněných specifikací „vyvěsí na kdejakém rohu”, není zas tak nepravděpodobné, že by mohl tvůrce konkurenčního SW o nějakou tu specifikaci zavadit a…

Na závěr nezbývá než si povzdechnout, že tohle si průměrný člověk jen těžko uvědomí – stejně jako skutečnost že se to týká (ne)přímo jej! A tak si M$ může s klidem připíchnout nálepku Open . Nakonec všechny přesvědčí, že to byl právě on, kdo s myšlenkou OpenSource přišel a ještě mu za to někdo pogratuluje .

---

Odborná náročnost textu: nenáročný Významnost textu: vysoká

Všechny příspěvky v tomto kanále